|
|
Solidární daň v Německu.
Le, Le Phuong ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje solidární dani v Německu. Solidární daň byla poprvé zavedena v roce 1991 k financování nákladů znovusjednocení Německa a překlenutí rozdílů mezi západoněmeckými a východoněmeckými zeměmi. Daň byla původně zamýšlena pouze dočasně na jeden rok, nicméně z důvodu větších fiskálních výdajů byla solidární daň opětovně zavedena od roku 1995 a povinnost jejího odvodu byla pro všechny daňové poplatníky až do konce roku 2020. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět otázku, proč byla solidární daň zrušena právě k začátku roku 2021. Výchozími tezemi pro tento výzkum jsou dvě. První je, že východoněmecké země dosáhly ekonomické úrovně jako země západoněmecké. V této části se práce zaměřuje především na finanční sílu jednotlivých zemí demonstrovanou na příkladu tzv. finančního vyrovnání spolkových zemí. Druhou hypotézou je, že celospolková ekonomická situace umožnila zrušení solidární daně, aniž by tím byly negativně ovlivněny veřejné finance. K ověření této teze jsou zkoumány německé státní rozpočty, které jsou následně konfrontovány s příjmy ze solidární daně. V neposlední řadě bakalářská práce taktéž pokrývá veřejné diskuze ohledně zavedení a posléze rušení solidární daně. Solidární daň byla a stále je předmětem několika soudních sporů a mají na ni odlišné názory politické...
|
|
|
Vliv odluky na financování církví
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá analýzou současného stavu financování církví. Církve po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pobírají příspěvek od státu na provoz církví, který se od roku 2016 snižuje ročně o pět procent z původní vyplácené částky ročně. Příspěvek bude vyplácen až do roku 2029, kdy bude vyplácení ukončeno. Dále ze zákona je církvím vyplácena finanční náhrada od roku 2013 po dobu třiceti let. Otázka, kterou řešila tato práce zněla: Zda jsou církve po třiceti letech schopny se sami financovat pouze z prostředků od státu, které by v průběhu těchto třiceti let pravidelně investovaly a platily by z nich pouze mzdy v předpokládané výši příspěvku na provoz z roku 2013 a valorizované od roku 2019 ve výši předpokládané inflace. O stejnou inflaci by se zvyšovala i vyplácená finanční náhrada od státu. Výsledkem výpočtu bylo zjištění, že za daných předpokladů by uspěla pouze Římskokatolická církev. Vzhledem k tomu, že církve nenaplňují základní předpoklad investování veškerého finančního příspěvku po odečtení mzdových výdajů, nedojde ke kladné odpovědi na výše položenou otázku ani u Římskokatolické církve. Neznamená to, že by tím církve ukončily svou činnost, ale bude to jistě znamenat změny ve struktuře některých církví, změny postojů k financování a zároveň zde bude...
|
|
|
Recentní reformy federalismu v německy mluvících zemích
Chmel, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Anotace: Cílem této práce je seznámit čtenáře s průběhem a výsledky recentních reforem federalismu v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Je zajímavé sledovat, že navzdory historické, geografické i kulturní blízkosti vykazují zmíněné federace při vzájemném porovnání výrazné rozdíly, a to jak ve způsobu institucionálního uspořádání, tak i v procesních otázkách při provádění samotných reforem. Součástí práce je rovněž úvaha nad tím, zda jsou poznatky z těchto procesů teoreticky aplikovatelné i na úrovni Evropské unie, protože navzdory obtížnému srovnání EU s federativním modelem uspořádání je možné vypozorovat mnoho shodných prvků fungování, ať už se jedná o výkon sdílených kompetencí nebo způsob přerozdělování finančních prostředků. Aby bylo možné se hlouběji ponořit do těchto úvah a s ohledem na nepříliš rozsáhlou česky psanou literaturu o federalismu a federacích, tvoří kromě historického kontextu součást práce rovněž širší teoretické pojednání.
|
|
|
The financial equalization in Germany
Lang, Marek ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Knoll, Ursula (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o každoročním finančním vyrovnání ve Spolkové republice Německo. V první teoretické části jsou vysvětleny mechanismy, pomocí kterých jsou přerozdělovány finanční prostředky mezi jednotlivé spolkové země. Je detailně představeno finanční vyrovnání v roce 2012. Druhá praktická část se zabývá analýzou současného diskurzu kolem podání žaloby proti dosavadnímu systému finančního vyrovnání k Spolkovému ústavnímu soudu a reakcemi dvou nejsilnějších politických stran v SRN na ni. Je rovněž zkoumáno, do jaké míry se v rámci obou politických stran překrývají zájmy spolkových zemí se zájmy celoněmecky ustanovenými. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Finanční vyrovnání v SRN
KOTTOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zabývá složitým mechanismem finančního vyrovnání ve Spolkové republice Německo. Jejím cílem je analýza fungování mechanismu na různých úrovních správy federace (úroveň spolková, zemská a obecní). Práce přibližuje aktuální diskusi na téma finančního vyrovnání a mapuje postavení hlavního města Berlína v procesu finančního vyrovnání.
|
host ::
RSS.